Tkaní textilu nám přineslo známé pořekadlo „Je to na jedno brdo“

18.04. 2018 | Techniky

Odpovědět na otázku, jak starou kreativní technikou je vlastně tkaní, není tak jednoduché. Spousta lidí může mít docela oprávněně pocit, že je stará téměř jako samo lidstvo. Na využití křížení osnovních a útkových nití ke zhotovování oděvů totiž lidé přišli vlastně už v pravěkých dobách. Dokazují to četné nálezy zbytků tkanin.

tkani-1524034604.jpg

Počátky sahají do pravěku

Vlastně už první primitivní pravěkou rohož, která se vyznačuje plátnovou vazbou, můžeme považovat za první pokus o tkaní. Odhaduje se, že prvopočátky tkaní sahají až 20 000 let do minulosti. Rodily se první výrobky už v době paleolitu. Vlastně se dá říci, že výroba rohoží, košíků, síťování tvořila jakési předtkalcovské období – tyto techniky jsou zárodkem budoucího tkaní. I u nás máme třeba nálezy otisků textilií na nádobách starých cca 6000 let.

Pomoc v podobě tkalcovského stavu

Pravda je taková, že přibližně v období 7000 př. n. l. si lidstvo začalo při tkaní pomáhat tkalcovským stavem. Zpočátku se tkalo na vertikální osnově v pevném rámu, která se pro dokonalé vypnutí napínala závažím. Až později se začaly používat ležaté tkalcovské stavy, do nichž se osnova přiváděla v poloze vodorovné. Konečně v 18. století vznikla tečka za dokonalým tkalcovským stavem v podobě létajícího člunku s útkem. Člunek měl kolečka a protahoval se nitěmi osnovy z jedné strany na druhou. Využíval k tomu tzv. pudítko, jímž tkalci pohybovali pomocí dojáku, tedy připojené šňůry. Taková forma tkaní už byla značně komfortní.

Nejvíce se používá plátnová vazba

Princip tkaní tvoří, jak jsme již naznačili, v zásadě křížení dvou soustav nití. Jedná se nitě osnovní (podélná) a útkové (příčná). Právě křížením těchto dvou nití vznikají vazby. Podle toho, jak jsou vazební body (každé setkání, tedy zkřížení osnovy s útkem se nazývá vazbový bod) rozloženy v tabulce, se dělí na: základní (plátnová, keprová, atlasová), odvozené, smíšené, vícenásobné, perlinkové, dvojité, vlasové. Nejužívanější je v současnosti obvykle plátnová vazba, vyskytují se i vazby keprové či atlasové.

Cesta, jak si přivydělat

Tkaním si velmi často přivydělávali například v chudších oblastech. Typicky na českém území se hodně tkalo například v horských oblastech, kde půda nebyla tak bohatá a tudíž i úroda byla menší než v nížinách. Hospodáři často trávili zimu, kdy nebylo co dělat na poli, u tkalcovského stavu. Svoje výrobky potom prodávali na trzích a měli z nich další zisky. Znalost tkalcovského umění u nás proto byla i v minulých staletích opravdu vysoká.

Na jednoduchou práci stačí i dvoulistový stav

V minulosti se rozvíjely nejenom materiály, vazby, ale samozřejmě také tkalcovské stavy. Nejjednodušší jsou dvoulistové, složitější potom složitější žakárové stavy. Kromě toho ale existují i nejrůznější hřebenové stávky, kolíčkové či listové stavy a tkací rámečky. Ruční tkaní s využitím ručního tkalcovského stavu je dnes velmi oblíbenou zájmovou činností. Můžete si sami zkusit utkat třeba malý kobereček do bytu, předložku před postel nebo jiný textilní doplněk do bytu. Abyste si dokázali utkat takovou maličkost pro zkrášlení domova, bohatě vystačíte s dvoulistovým stavem.

Profesionálové potřebují osm i více listů

Jak vlastně práce na dvoulistovém stavu probíhá? Střídají se zde dva listy. Zdviháním těchto dvou listů vznikne tzv. prošlup (rozdíl poloh obou listů stavu), kterým dochází k protažení útkové jehly. Jde o jednoduchý proces, tkaní na takovém stroji se snadno seřizuje. Velmi často se ale používají i stavy čtyřlistové, které využívají zdvihání různých listů, a poté se protahuje útek. Už tyto stavy umožňují utkat nejrůznější jednoduché vzory pocházející z oblasti uměleckých vazeb. Skuteční tkalci profesionálové ale pro technicky náročné umělecké vazby používají osmi nebo dokonce ještě více listové stavy.

Je to pořád to samé

Jak vlastně takový tkalcovský stav vypadá? Jeho součást tvoří postranice, v nichž se zasazují dva válce – osnovní vratidlo a zbožový válec. Válce zajišťují v obou případech ozubená kola a brzda. Prsník se nasazuje před zbožový válec. Ovšem jádro lisu tvoří tzv. nádobí, tedy listy, do kterých se navádějí osnovní nitě a paprsek v bidle, který osnovní nitě rozprostře. Bidlem se přitlouká útek. Paprsku s listy se říká brdo. Právě v tkalcovství vzniklo známé pořekadlo: Je to na jedno brdo. Říká, že se tká pořád stejně, podle návodu do listu a paprsku.

Vzácný okamžik vzniku vazby

Na stavu je každý list propojen provazem s podnožkou. Sešlapováním podnožky dochází ke zvednutí daného listu. Právě v tuto chvíli vzniká vazba. V člunku je upevněna navinutá útková nit. Dochází k prohazování útku pomocí člunku. Buď se tak děje ručně, či již zmiňovaným pudítkem, které pohání šňůra zvaná doják. Využití různých vazeb, i velmi složitých a celá řada barevných vzorů dovoluje, aby se prohazoval útek různě barevný.

Jak vlastně probíhá tkaní?

Útek s přízí se protahuje v otevřeném prošlupu. Následně se paprskem, kterému se někdy také říká bidlen, přirazí nit útku. Dále se pohybem listů zamění nitě osnovy. V tkanině potom přirazíte nový útek, což se děje znovu a znovu. Díky tomu se příze oddálí od hotové tkaniny. Tam, kde se útek otáčí do dalšího prošlupu, se rodí okraj, který je pevnější, než zbytek tkaniny. Ve chvíli, kdy útek zatahujete, měli byste vždy zkontrolovat napětí v okraji tkaniny.

Pozor na ošklivé zuby

Správný okraj je tvořen zhuštěním 3-4 osnovních nití. Při větším zatažení útkové nitě se okraj stahuje, vznikají ošklivé zuby. Postupným tkaním dochází ke zmenšení prostoru mezi hotovou tkaninou a bidlenem. Když je vzdálenost asi 6-8 cm, tkaninu je třeba navinout na zbožový válec. Jestliže budete tkaní přerušovat, potom musíte vrátit listy do polohy, aby se všechny používané osnovní nitě nacházely v rovině. Pokud na toto zapomenete, může docházet k vytažení osnovních nití a tím pádem vadě na díle.

Vytvoříte si doplňky podle svých představ

Kdo má chuť si techniku tkaní vyzkoušet a necítí se na to, učit se sám metodou pokus omyl, může zkusit různé zájmové kroužky textilních technik. Stačí jednoduchý malý stav, pár rad odborníka a můžete si vytvářet skvělé textilní doplňky do bytu. Nemusíte se pak zlobit, že v obchodě nemají předložku před postel zrovna v té barvě a provedení, v jakém byste si ji přáli, aby vám ladila k celému interiéru pokoje. Jednoduše si ji utkáte sami podle svých vlastních představ. Takový pocit vám přinese nádherné uspokojení – jednoznačný důvod, proč si tkaní vyzkoušet.