Výtvarnou techniku linorytu ve světě proslavili i Češi

06.06. 2018 | Techniky

Linoryt je velice oblíbenou technikou, kterou bez potíží zvládnou i menší děti. Přitom efekt je velice zajímavý. Linorytové tisky jsou osobité, právě různé drobné nepřesnosti z nich dělají působivé originály, otisky rukopisu svého tvůrce. Máte-li pocit, že nejste dobří kreslíři, tady to vůbec nevadí. I tak to zkuste. Stačí totiž jednoduchý motiv a výsledek je velmi zajímavý. Nejde o dokonalost.

linoryt-1528208810.jpg

Prastará technika tisku

Jak starou technikou linoryt je? Především musíme vysvětlit, že se jedná o techniku spadající do skupiny tisku z výšky. Vyrytá plocha je v tomto případě níže než nevyrytá, a proto se nezabarví, a tudíž při přenosu barvy netiskne. Technika tisku z výšky je prastará, jde vlastně o první vynalezený způsob tisku, na který přišel mohučský zlatník Johannes Gutenberg už roku 1450. Ovšem ani tento šikovný německý vynálezce není jejím skutečným tvůrcem. Princip tisku z výšky totiž využívali už Číňané v 9. století n. l., kdy praktikovali svůj takzvaný deskotisk. Na vyvýšená místa vyryté desky se nanesla barva a otiskla se pod tlakem na papír.


Nejdříve průmysl, potom volná tvorba

Ovšem, než tato technika dostala tuto svoji dnešní podobu, pár století se samozřejmě ještě přehouplo. Samotné lino je totiž mnohem mladší záležitostí než samotný tisk z výšky. Roku 1863 lino vynalezl Angličan Frederic Walton. Nejdříve se linoryt, tedy výtvarná technika rytí do lina, hodil především na tisk tapetových vzorů, ale v letech 1905-1913 ho poprvé použili členové výtvarné skupiny Die Brücke jako volnou grafickou techniku. V zásadě se tedy dá říci, že linoryt jako takový se zrodil na přelomu 19. a 20. století.


Češi jako průkopníci nové grafiky

Ve Spojených státech amerických tuto techniku proslavil český grafik, malíř a ilustrátor Vojtěch Preissig, který roku 1911 v New Yorku vystavoval své linoryty. U nás se linorytům intenzivně věnoval třeba Josef Čapek. Jak je vidět, už v době vzniku jsme byli nadšenými průkopníky této nevšední grafické techniky. Ze světově známých umělců linoryt ovládl a proslavil třeba španělský malíř Pablo Picasso. V období mezi 1. a 2. světovou válkou se linoryt hojně rozšířil i průmyslově, protože se s ním dalo tisknout poměrně levně, což byla obrovská výhoda. Využíval se třeba na tisk letáků.


Bez čeho se při zhotovování linorytu neobejdete?

Potřebujete lino nebo alespoň větší gumu na gumování (pokud nechcete dělat velký linoryt, ale vystačíte si s gumovým razítkem). Dále rydla na linoryt, která seženete ve výtvarných potřebách. Nejlepší je koupit si jich celou sadu. Najdete v ní jak silnější na tlusté linie, tak i tenčí na téměř vlasové linky. Získáte dokonalou výbavu pro rytí, obvykle sada obsahuje pět různých rydel. Jestli se spokojíte s razítkem, budete potřebovat polštářek na razítkovací barvu. Jestliže se ale pustíte do velkého linorytové grafik, potřebujte i gumový váleček a kus skla a také tiskařskou barvu.


Vzhůru do toho aneb postup

Nachystejte si kus lina, se kterým budete pracovat. Potřebujete samozřejmě předlohu, kterou budete překreslovat na lino nebo gumu. Myslete na to, že obrázek bude zrcadlově obrácený. To je důležité hlavně tehdy, pokud součástí motivu je nějaký nápis. Na složitější obrázky můžete použít kopírák. Když máte předlohu překreslenou na rubovou stranu lina, pusťte se do rytí. Začněte silnějším rydlem vytvářet silné linie a pak postupujte dál k jemnějším motivům, ty dělejte nakonec. A pozor! Volnou ruku mějte vždy za rydlem. Pokud byste si třeba pomáhali přidržovat lino před rydlem, může se vám snadno stát, že si v tvůrčím zápalu rydlem vjedete do druhé ruky a na světě je nepříjemný úraz. Stokrát si říkáte, že vám se nic podobného stát nemůže, ale ve víru kreativní vášně jednou zapomenete a je to. Takže pozor! Vaše zdraví je důležité.


Tisknout můžete i bez lisu

Jakmile máte vyryto, připravte si na barvu. Na kusu skla si ručním gumovým válečkem rozválejte tiskařskou barvu na rovnoměrnou vrstvu a potom ji přeneste na vyrytý motiv. Tisknout můžete i doma bez lisu. Lino s natřenou barvou položte na podložku a připravte si větší papír. Přiložte na lino a přitiskněte. Teď si musíte dát pozor, abyste s linorytem a papírem už nepohnuli. Pomocí spodní plochy lžíce přejíždějte po povrchu papíru. Tím zajistíte přenos barvy z linorytové formy na papír.


Hrátky s barvou vycházejí zajímavě

Zkušenější grafičtí tvůrci mohou tisknout i vícebarevně. Potom ale potřebujete na každou barvu jednu formu. Tímto typem linorytu je proslulý například grafik Michal Cihlář. Existuje ale i druhý způsob, kdy tisknete z jednoho lina. Nejdříve vyryjete motivy pro první barvu, otisknete, pak odrýváte dál a vytisknete druhou barvu a opět odrýváte a otisknete třetí barvu atd. Tento postupný způsob využívá mistrovsky například český grafik Ivo Křen. Aby byl výsledek u vícebarevného tisku dokonalý, musíte ale barevné tisky dokonale spasovat. Vícebarevný linorytový tisk bývá velice zajímavý, chce to ale už větší zkušenosti s touto metodou.


Proč tuto výtvarnou techniku určitě vyzkoušet?

Především proto, že není nijak výrazně finančně nákladná. Rydla nejsou příliš drahá a zbytek lina možná někde doma najdete. Potřebujete potom ještě barvu. Když už si rydla a barvu pořídíte, můžete si s tvorbou příjemně vyhrát. Zkusit různé motivy. Svým blízkým tak linorytovými razítky můžete vyrobit třeba hezké jmenovky na dárky nebo originální vlastnoruční přání k narozeninám či svátku. Stejně dobře si zhotovíte i grafiku, která ozdobí třeba stěnu vašeho obývacího pokoje. Rytí do lina zvládnou i děti, a tak se technika může stát třeba příjemnou chvílí, kdy děti s rodiči budou tvořit něco kreativního a zajímavého, co je spojí dohromady a připraví jim nevšední zážitky.