Propagátor putoval na šibenici
Patrně prvním grafikem, který ji využil a zapsal se tak do dějin umění je Giulio Campagnola (1482-1515). S její pomocí si vyzkoušel reprodukovat renesanční obrazy tak slavných autorů, mezi které se řadí například Tizan nebo Gorgione. Dalším umělcem, který se technikou rovněž zabýval, se stal Jan Bilert z Amsterdamu. Svého boomu se ale tečkovací umění dočká především po polovině 18. století, a to hlavně v Anglii. Tady ji zavádí muž jménem William Wynne Ryland (1732-1783). Průkopník ovšem skončí hodně neslavně. Obviní ho z toho, že padělal bankovky, a to putuje na šibenici. Takzvaná tečkovací manýra totiž vlastně patří mezi grafické techniky tisku z hloubky čili mědirytu. Tehdy se obraz před leptáním vytečkoval na měděnou desku, a to například pomocí jehly. Pak se obraz následně leptá. Tato technika je obvyklá pro období 16.-18. století.
Umění ocenil i britský královský dvůr
Rozhodně ale cesta tečkovací techniky nekončí Rylandovou nešťastnou smrtí na popravišti, o které jsme se zmiňovali. Je ale pravdou, že on se postaral o její popularizaci, ale další umělci ho samozřejmě následovali. Opravdu uznávaným propagátorem tohoto umění a bez nadsázky uznávaným mistrem se stává Ital Francesco Bartollozzi (1725-1815). Tento šikovný muž ovšem pracoval také v Anglii, nikoli ve své rodné zemi a jednoznačně tak potvrzuje, že kolébkou teček jsou opravdu Britské ostrovy. Bartollozzi se skutečně proslaví. Je totiž v roce 1764 jmenován královským rytcem a jeho schopnosti ocení britský dvůr. Zbývá doplnit, že předlohy pro Bartolozziho většinou připravovali dva umělci, a to malířka Angelika Kauffmannová a Bartollozziho přítel B. Cipriani.
Habsburská monarchie nezůstala pozadu
Za ním, tedy za Bartollozzim, pak už přichází celá řada jeho následovníků počínaje Charlesem Knightem, přes Petera Williama Tomkinse po Charlese Williama White a John Oghorne či Thomas Cheesmann. Nejspíš se po výčtu této celé plejády umělců, která ještě ani zdaleka není kompletní, náleží sem třeba také Charles Wilken nebo Luigi Schiavonetti, zeptáte, jak tomu bylo u nás, zda-li se tato technika v kýženém období objevila i v našich luzích a hájích? Odpověď zní ano. Mnozí, kteří mají alespoň trochu přehled o dějepise velice správně tuší, že České země tehdy byly součástí Habsburské monarchie. Zde se této technice věnoval třeba Joseph Glanz (1795-1866) pro portrét našeho národního hrdiny Jana Žižky.
Aboriginci meditují nad životem
Teď ale pozor. Vylíčili jsme, jak to s tečkováním vypadá v Evropě. Možná je to ale všechno trochu jinak, Pokud se totiž vydáte na jiný kontinent, možná zjistíte, že je to s tečkami ve skutečnosti trochu jinak. Podíváte-li se do Austrálie, zdejší původní obyvatelstvo, Aboriginci vám řeknou, že tečkování vzniklo u nich. A rozhodně nebudou lhát. Není tedy vyloučené, ba je to nejspíše velmi pravděpodobné, že na Terra australis tečkovali ještě mnohem dříve než my Evropané. Jejich tradiční umění, které je velmi specifické, se skládá z teček. Dekorují jimi různé předměty od keramiky až třeba po textil. Proč? Nabídnou vám i vysvětlení. Život se podle nich skládá z přítomných okamžiků, bodů, tedy teček. Kromě toho, že nám věčně uspěchaným Evropanům, kteří se neustále honí za nějakou vizí v budoucnosti, představí trochu jiný a dlužno dodat zajímavý pohled na svět, při kterém si více vychutnáte současnost a nebudete tolik ve stresu, ukážou vám i jejich umění skládající se z teček. Ruku na srdce, dotpainting, umění tradičních Australanů má něco do sebe, je svým způsobem i určitou meditací nad životem.
Pozdní fáze impresionismu
Vrátíme-li se zpátky do Evropy, zjistíme potom, že nejvýznamněji tečkování proslavili impresionisté. Když se roku 1886 konala v Paříži jejich osmá a poslední výstava, malíř Georges Seurat tu ukázal veřejnosti obraz nazvaný Nedělní odpoledne na ostrově La Grande-Jatte. Plocha dvakrát tři metry byla doslova posypána miliony teček. Tím obrovsky zaujal návštěvníky a odbornou veřejnost a postaral se doslova o impresionistickou revoluci. Výsledkem byl impresionistický styl zvaný podle výrazu point čili tečka pointilismus. Jedná se o pozdní fází francouzského impresionismu. Kromě Seurata patřily mezi další osobnosti pointilismu třeba Paul Signac, ale také Théo van Rysselberghe. V pointilismu navíc nejde jenom o tisíce, ba miliony teček, ale i o působení barev na člověka. Použitím teček v určitých barvách a jejich kombinacích je možné docílit svébytného působeni barev, které má určitý efekt.
Zvládnete to i párátkem
Jak na tečkovací techniku? Úplně jednoduše. Potřebujete něco, čím budete tečkovat. Klidně se dá začít pomocí párátka, pro větší tečky použít třeba typické tyčinky do uší, které seženete v drogerii. Výhodou je mít víc takových předmětů různé tloušťky, abyste mohli dělat různé tečky od drobných až po větší. Skvělá jsou třeba dnes už trochu zapomenutá redispera, která mají různé hroty, takže vám velice snadno umožní vytvářet různě velké tečky. Ale můžete zkusit i jiné předměty s hrotem. Dále potřebujete barvu. Záleží na tom, co budete dekorovat. Pokud tečkovací technikou ozdobíte porcelán či keramiku, potřebujete samozřejmě tento typ barev. Na tečkování na karton nebo papír můžete použít i tempery, výborně se tečkuje akrylovými barvami. Zrovna tak konturovacími barvami na textil si můžete vyrobit originální textilní kousek, který nikdo jiný, než vy nebude mít.
Konturovací tuba s hrotem je ten pravý nástroj
A jsme u konturovacích barev. Ty dostanete v tubě s hrotem, kterým se tečkuje snadno, a dokonce ve velkém. Zatímco, když si třeba nalijete trochu barvy do víčka od skleničky akrylové barvy a budete tečkovat párátkem či tyčinkou do uší, půjde to pomalu a budete muset tečkovací nástroj pokaždé namáčet do barvy, v případě konturovací tuby můžete tečkovat téměř nekonečně a neomezeně, prostě dokud vám v tubě nedojde barva. Práce vám tak půjde od ruky mnohem snáze. Uděláte více teček a rychleji. Ale lepší je samozřejmě pracovat s rozmyslem, tady nejde o rychlost. Důležitá je pečlivost, soustředěnost.
Klidně se nechte unést fantazií
Předem si promyslete, jak by asi výsledný tečkovaný motiv měl vypadat. Není od věci si ho předem v hrubých rysech načrtnout, abyste věděli, co a jak, měli orientační předlohu pro svoji práci. Pak následně postupovat podle ní. Klidně ale můžete zvolit i druhu cestu a nechat se třeba unést svojí fantazií, tečkovat a čekat na nápad, který přijde, sledovat, co se z teček nakonec vyvine. Taková práce nepostrádá náboj a výsledné překvapení. Obojí je možné. Výhodou je, že jde o finančně nenáročnou techniku, ke které nepotřebujete žádné nákladné a speciální vybavení. Úplně vystačíte s barvou, vhodným tečkovacím nástrojem nebo celou jejich sadou, abyste mohli vytvářet tečky různých velikostí od drobných až po opravdu velké, a materiálem, kterým budete dekorovat.
Vynikající zbraň proti stresu
Navíc jde o techniku vhodnou i pro lidi, kteří si myslí, že kreslit vůbec neumí a je pro ně problém nakreslit i jednoduchou rovnou čáru. Ono ruku na srdce, kdo z vás dokáže vzít do ruky tužku a jedním tahem nakreslit rovnou čáru nebo dokonce s jistotou vytvoří nějaký jednoduchý, ale graficky jasně čitelný motiv? Určitě málokdo, kreslířů s jistotu rukou mnoho není. Tečky jsou v tomto směru výbornou zbraní. Nemusíte se bát, že něco zkazíte. Jednoduše a soustředěně pracujete na motivu skládajícím se z teček. Pozvolna se pod vašima rukama rodí umění, které ovšem nežádá žádné zvláštní předchozí výtvarné zkušenosti. Kromě toho tečkování působí jako doslova blahodárná aktivita na nervy, pokud se chcete uklidnit. Jde o jednoznačně antistresovou techniku, s jejíž pomocí se můžete odreagovat od problémů všedního dne.
Tečky zvládnou i malé děti
Co tečkovat? Odpověď je jednoduchá: prakticky cokoli. Můžete tečkovat obrazy na papír či karton. Můžete si zajímavým způsobem ozdobit trička, košile, halenky s využitím textilních barev, ale i třeba látkové nebo koženě tašky a brašny. Zkuste i dekorovat přírodniny jako kamínky nebo kůru, i tímto způsobem si vytvoříte krásnou dekoraci do bytu. Přímo stvořený je dotpainting, čili tečkování k vyrábění mandal. Ty jsou obzvláště působivými výtvory. Zkuste je tvořit akrylovými barvami na plátno či karton, výsledkem budete oprávněně nadšeni. Plusem je zcela jistě i skutečnost, že jde o velmi snadnou techniku, kterou opravdu zvládnou i malé děti. Tečkovat tak může celá rodina a užít si tak společné hezké chvíle. Dá se začít třeba u jednoduchých zvířátek, květin, takové obrázky budou děti bavit. Dospělí se mohou pustit i do složitějších motivů a odhalit krásu této jednoduché, ale velice působivé umělecké techniky.
