Vánoce připomínající dnešní poprvé v 16. století
Vezměme zdobení příbytků v době Vánoc popořádku, tedy chronologicky, jak šly dějiny. Vše se totiž vyvíjelo dlouhou dobu, a kdybyste navštívili domácnost prvních křesťanů, nesetkali byste se s dnešní podobou Vánoc s typickým stromečkem a dalšími ozdobami, jaké důvěrně znáte dnes ze svých domovů. Vánoce alespoň trochu podobné těm dnešním, byste mohli potkat až v 16. století. Která ozdoba jakožto symbolika Vánoc je ale vlastně úplně nejstarší?
František nechce hnát lidi na dlouhou cestu
Zřejmě první věc, která měla připomínat Vánoce a jejíž tradice se udržela až do dnešních dnů, je betlém. Ve 13. století ho v italské Umbrii zavedl František z Assisi. Nesouhlasil s tím, aby věřící putovali v zimě do Betléma, cesta se mu zdála příliš zdlouhavá a náročná, a tak se rozhodl připravit křesťanům betlém u nich doma. Vybral si jeskyni, do níž situoval celou scénu Narození Ježíše Krista. Přivedl tam živého vola i osla, dívku představující Pannu Marii, muže coby svatého Josefa i nemluvě jako novorozeného Ježíška. Zavedl sem pak kněze, který přímo v jeskyni samotné sloužil vánoční půlnoční mši. Tento náboženský výjev, v dobách středověku jistě působivý, sklidil velký úspěch.
Od živých výjevů ke scénám z papíru i těsta
Příklad Františka z Assisi, tedy udělat si doma, ve vesnici, v kostele betlém pak následovalo čím dále více lidí. Zvyk vytvářet betlémy postupně zlidověl. Protože ale zajistit živý betlém včetně všech živých představitelů nevyjímaje dospělé lidi, novorozeně i zvířata bylo poněkud náročné, postupem času lidé přešli k betlémům vyráběným z nejrůznějších materiálů. Od dřeva, přes těsto, papír, látku... Hodily se jakékoli zbytky, nic nepřišlo nazmar. Brzy byly betlémy součástí vánoční atmosféry v kostele.
Betlémy v kostele nechybí
Samozřejmě betlémy nechyběly ani u nás v kostelích. Dokonce tu vznikla bohatá betlémářská tradice a některé kousky zaslouží opravdu velkou pozornost. Například Třebechovický betlém, nebo také Krýzovy jesličky, které jsou vůbec největším mechanickým betlémem na světě. Komerční betlémy na prodej se pak poprvé objevují v Německu v roce 1860 a od té doby zažívají rozmach. Nechybí v prakticky žádné domácnosti.
Jedle je lepší než dub
Historie vánočního stromečku a jeho zdobení je překvapivě dlouhá a na počátku stojí opět Němci. Prý misionář Svatý Bonifác (634‒709) porazil dub, strom boha Thora. Podle pověsti se bůh rozzlobil a Bonifác mu pak vysvětlil, že je vhodnější světit jedli, která trojúhelníkovitým tvarem připomíná Nejsvětější trojici. Postupně se začal strom také zdobit. Kdy a kde stál ten první ozdobený? Řada pramenů tvrdí, že už protestantský kněz Martin Luther (1483‒1546) slavil Kristovo narození ozdobeným stromem života. Strojení stromečku popisuje také Brémská kronika v roce 1570.
Stromeček přichází z Německa
Jisté je, že zelený stromeček, tedy stále zelený jehličnan označovaný jako vánoční máj se začal objevovat v Alsasku už na konci 16. století. Odsud se tento obyčej postupně rozšířil do celé Evropy. U nás v Čechách ovšem pevně zakořenil až v 19. století. Nejdříve ve městech. Ve vesnicích ho někdy mívali přímo na štědrovečerním stole, jinde se zasunul do otvoru ve stoličce, nebo strčil do hmoždíře plného písku. Existovaly i jiné formy umístění...
První stojánky
Stromečky se někdy věšely na trám pod strop, nebo se zapasovaly do stojanu ve tvaru kříže. Takové jednoduché stojany už byly zcela nepopiratelně předchůdci těch dnešních, které jsou samozřejmě mnohem sofistikovanější a umožňují doplňovat stromečku vodu, takže vám vydrží mnohem déle. První zdobení stromečku ovšem bývalo jednoduché. Patřily k němu svíčky, které samozřejmě odkazovaly na věčné světlo z Betléma. Osvětlování stromu má svůj původ v aristokratických vrstvách v Německu v 17. století. Nejdříve se na stromek svíčky lepily, nebo také vázaly nití, případně zapichovaly na větev zespodu špendlíkem. Teprve později se objevily kovové skřipce. Svíčky ale jako výzdoba nezůstaly samy.
Zdobí se jablky i ořechy
Na vesnicích někdy strom nechávali zelený, ale postupně se kromě svíček začaly objevovat i první jednoduché ozdoby, které byly k dispozici. Většinou šlo o malá jablíčka skladovaná přes zimu. Určitě si vybavíte obrázky se stromečkem ověšeným drobnými červenými jablíčky. Kromě nich se věšelo i sušené ovoce, kterého mívali sedláci i drobní zemědělci zásobu. Také přibývaly drobné cukrovinky, pečivo, které hospodyně na svátky napekly. Rovněž ořechy. Kde byl později k dispozici papír, což už byla spíše konce 19. století, vyráběly se jednoduché papírové řetězy. Možná jste si jejich výroby kdysi sami vyzkoušeli ve škole v ručních pracích. Jejich zhotovení je velmi jednoduché, ale použijete-li ozdobný papír, vypadají velice efektně.
Šikovné ruce si věděly rady
Kromě toho záleželo i na tom, jací šikulové v domě žili. Kde měli lidé šikovné ruce, začali vyrábět i různé ozdoby z přírodnin, třeba ze slámy, ze dřeva, z brambor... prostě, co se naskytlo po ruce. Stačil k tomu třeba nožík a kousek dřeva a už vznikla pěkná dřevořezba k pověšení. Z brambor se vytvářely různé tvary, figurky a obrazce ze slámy. Dalším materiálem byl karton, papírmaš, sklo. Stromečky byly s touhle přírodní výzdobou sice prosté, ale krásné. U nás svoji premiéru bohatě ozdobený strom 22. prosince 1812 v Praze v domě Jana Karla Liebicha (1773‒1816), ředitele Nosticova divadla v Praze (dnešní Stavovské divadlo). Zdobené stromy se pak stanou velkým hitem, nejprve ve městech, pak na vesnicích.
Legenda o neúrodě
Po polovině 19. století ale jednoduché a hezké přírodniny na stromečcích začaly nahrazovat mnohem nákladnější a jemnější ozdoby skleněné. U nás se první zmínka o skleněných vánočních ozdobách objevuje v Jizerských horách ve 40. letech 19. století, jedná se ale spíše o ojedinělou záležitost. Ty první masově používané se zrodily v 60. letech 19. století a údajně to souvisí s příběhem, který se stal roku 1858 v Alsasku. Když se tu urodilo málo ovoce a nebylo by v zimě co věšet na vánoční stromeček, sklář z Goetzenbrucku prý kvůli tomu vyfoukal koule ze skla. Ty se pak začaly šířit Evropou a měly obrovský úspěch.
Ve foukání má monopol Lauscha
Tradice foukaných ozdob nás prostě zavede podobně jako v případě stromečku do Německa a je údajně ještě o tři století delší. První foukané ozdoby ze skla se prý objevují kolem městečka Lauscha už někdy v 16. století, tehdy ale ještě nenadešel pro jejich masové uplatnění. K jejich obrovskému rozšíření ale dochází až ke konci 19. století. Dodnes je tato oblast v Durynsku doslova rájem výroby foukaných ozdob. Nachází se zde spousta továren na vánoční ozdoby, které je vyvážejí do celého světa.
Zvířátka z perliček i populární karton
Velice oblíbené u nás byly na přelomu 19. a 20. století ozdoby zhotovené ze skleněných vinutých perlí, které většinou znázorňovaly zvířátka nebo figurky či hvězdice, vločky a podobně. Stejně tak se užívaly skleněné perly plněné voskem, jež byly uvnitř postříbřené, povrch byl zdobený studenou malbou. Dále mačkané sklo a také foukané perly jako korálkové ozdoby. Uvedené typy ozdob z perlí se už na počátku 20. století vyráběly v Krkonoších nebo Jizerských horách, velmi bohatý sortiment nabízejí třeba v období let 1907-1908. Skláři z horských oblastí si kromě výroby bižuterie přivydělávali i zhotovováním těchto ozdobiček. Papírový karton ozdobený posypovými perličkami asi 1 mm velkými, takové ozdoby se objevily pro změnu po 1. světové válce a staly se rovněž velice populárními. 20. léta 20. století už byla jednoznačně ve znamení foukaného skla.
Od dovozu až ke světové jedničce
Nejvíce k nám dodávaly foukané ozdoby německé firmy, z již zmiňované Lauschy, ovšem ve 30. letech 20. století už se tyto skvosty hojně vyráběly i u nás a pak jsme i my začali exportovat tento druh ozdob do světa, hlavně do USA. Zatímco rok 1931 byl ještě ve znamení dovozu foukaných ozdob k nám, o dva roky později už se Československo řadilo k čilým a významným exportérům. Také jsme nepřenášeli dekory z Německa, ale tvořili jsme si své vlastní, které lépe odpovídaly našim tradicím. Například jedna z firem vyráběla mochomůrky. Roku 1937 jsme dokonce byli v této oblasti už světovou exportérskou jedničkou. Tradiční české ozdoby mají podle odborníků tři kategorie: foukané, z dutých perel a z perliček.
Oblíbené jsou i kolekce
Oblíbenou ozdobou se staly rovněž figurky a bonbony z čokoládových kolekcí ve staniolu. Obrovský boom zaznamenaly hlavně po 2. světové válce, kdy se i na naše stromečky začaly věšet masově. Oblibu zaznamenávají dodnes. K dispozici jsou pak třeba i jednobarevné: stříbrné, zlaté, aby zcela odpovídaly stylu vašeho stromečku.
A co umělé stromečky?
Možná vás to překvapí, ale umělé stromečky na Vánoce nejsou zase takovou novinkou. Roku 1883 se jeden takový objevil už v obchodním domě v Americe a měl 25 větviček. Ty první uměliny, kterým se lidově říkalo péřové, se u nás prodávaly už na počátku 20. století. Název získaly od peří coby materiálu, který na nich imitoval jehličí. Samozřejmě přírodní stromky nahradit nedokázaly. Na druhou stranu už ve 30. letech 20. století zažívaly velkou popularitu plastové stromky. Později vznikl pokus dělat umělé stromky z hliníku, ale ten zase rychle skončil.
Podívaná pro každého
Zároveň se bohatě ozdobené stromečky staly centrem společenského dění. Typické pro 19. století byly různé dobročinné slavnosti spojené s nadílkou. Ze zámoří se do Evropy dostal zvyk stavět velké veřejné stromečky. Například už v roce 1912 na náměstí Madison–Square v New Yorku vztyčili jedli zdobenou spoustou elektrických svíček. Poprvé se takový strom objevil v Evropě v Kodani. Po roce 1918 se takové stromečky stavěly i u nás. Vůbec první vánoční strom republiky stál v Brně na náměstí Svobody 13. prosince 1924 a zasloužil se o to spisovatel Rudolf Těsnohlídek.
Jaké jsou trendy v oblasti vánočních ozdob dnes?
Možná vám připadá, že tato otázka není příliš na místě, ale ano, je. I zdobení vánočních stromečků dnes, podobně jako mnoho jiných věcí, podléhá módě. Ano, je to tak. A budete se divit, tato móda se nevytváří krátce před Vánocemi, ale mnohem, mnohem dříve. Už mnoho měsíců před samotnými vánočními svátky. Je to veletrh Christmasworld, který na přelomu ledna a února vždy probíhá v německém Frankfurtu nad Mohanem. Vlastně už jedenáct měsíců předem je rozhodnuto, do jaké barvy budou letos stromečky ladit a jaké ozdoby jim budou dominovat.
Nepodléhejte módnímu diktátu
Ať se vám to líbí nebo ne, je to tak. Právě zmíněný veletrh je ukazatelem nových trendů v oboru. Dozvíte se tam, jaké barvy budou tvořit další Vánoce, jaký bude styl ozdob. Platí ale jediné. Můžete se nechat inspirovat, to ano, ale nesmíte si myslet, že jediné správné ozdoby jsou ty, které uvidíte na veletrhu. Protože vkus každého je trochu jiný, a pokud vám zrovna tohle nevyhovuje, není nejmenší důvod, nechat si cokoli diktovat. Kromě toho nestárnoucí klasikou jsou ozdoby dělané doma, na které můžete být právem pyšní. Není nad to, když si uděláte Vánoce podle svých představ.
