Jsem velký volnomyšlenák a bohém, což je fajn! Pro vás. Pro vaše okolí už je to trochu náročnější.
Tvorba mě lákala odjakživa, ale nejvíce jsem se věnovala především tvůrčímu psaní. U psaní je ale problém, aby vůbec něco vzniklo - aspoň v mém případě - že musím mít naprostý klid a soukromí. Což za prvé - ne vždy jde a za druhé... No chtěla jsem u tvorby poslouchat hudbu, odreagovat, bavit se! Někde vzadu, v temných zákoutích hlavy, mi pošeptával tenký ostýchavý hlásek. Nesmělá touha vzít do ruky štětec a malovat.
Bála jsem se, že nejsem dobrá, nemám talent, neumim nakreslit ani kolečko a malovala si jen tak potají, pro sebe...
Po škole jsem paradoxně propadla touze po pořádném učení se tvůrčímu řemeslu. Nastoupila na kurzy tvůrčího psaní u Markéty Dočekalové a Reného Nekudy, chytla se do pavučin krásy divadla a prken, co znamenají svět díky divadlu Procity a Neklid ... a taky! přihlásila se na svůj první začátečnický kurz malby.
Od té doby jsem nesmírně vděčná sama sobě, že jsem tento první krok učinila!
V současné době pravidelně navštěvuji ateliér Michaely Petrů, která je mi velkou oporou a skvělou učitelkou v mé vlastní praxi.
Protože umění je řemeslo, jako každé jiné.
