Bylinkář

kontryhel-obecny-1516179354.jpg

Kontryhel obecný – pomocník nejen při hubnutí

25.01. 2024 | Bylinkář

Mé jméno je Alchema – Alchemilla, překlad z arabštiny „malá čarodějka", svědčí o mé léčivé síle. Křesťané mi říkali „Plášť Panny Marie", patřím do čeledi růžovitých s latinským názvem Alchemilla vulgaris. Lidé mi dali mnoho jmen například: husí drápky, husí tlapky, husí šlapka, husí nožka, konrádek, hvězdoš, přívratník, knedlíček, rosička či polní muškát. V českých bylinářích mne naleznete pod jménem Kontryhel obecný.

mesicek-lekarsky-1528979348.jpg

Měsíček lékařský - léčivý ochránce našich domovů

14.06. 2018 | Bylinkář

Mým původním domovem je jižní Evropa a Orient. Používají mne v tibetské, čínské i ruské medicíně. Rostu a léčím také v Egyptě i Americe. Rozhodně nejsem ohroženou rostlinou, lidé mne již po mnoho let cíleně pěstují. Jako léčivá rostlina jsem oblíben již od 12. století. Ještě dříve jsem léčil Kelty a Římany. Staří Egypťané mne používali v kosmetice a také jako omlazující prostředek. Hinduisté mnou zdobili své chrámy, Peršané a Řekové navíc také ochucovali své pokrmy. V 17. století jsem byl pokládán za nejvhodnější prostředek na léčení moru. Mým předkem byl zřejmě planý druh měsíčku rolního.

 

lipa-sdrcita-1527753488.jpg

Lípa srdčitá - symbol Slovanů

31.05. 2018 | Bylinkář

V dobách národního obrození jsem byla symbolem Slovanů a později jsem se stala českým národním stromem. Mé lístky zdobí prezidentskou standartu. Byla jsem tradičně vysazována na návsích a prostor pod mojí korunou sloužil jako shromaždiště i soudní dvůr.. Pokud se udobřili dva znesvářené rody, či sousedé, vysadili mne na hranici svých pozemků na znamení míru, pokoje a ochrany. Mé jméno si vypůjčilo mnoho měst a vesnic. Mezi léčivé rostliny jsem se zařadila až koncem 16.století, ale již dříve se uhlí z mého dřeva používalo proti průjmům a střevním problémům. Lidé mne nazývali lípa zimní, širokolistá, velkokvětá, lipečka. Latinsky se jmenuji Tilia cordata.

jitrocel-kopinaty-1525932143.jpg

Jitrocel kopinatý - Lancelot našich bylinek

10.05. 2018 | Bylinkář

Mé jméno je Jitrocel kopinatý - Plantago lanceolata. Léčitelé starověku Pedanius, Diskoridés, a Plinius využívali mých léčivých schopností. V čínské medicíně a indické ajurvédě jsem známou léčivkou již po celá staletí. Jako jedna z devíti posvátných bylin jsem byl uchován u pozůstatku tolludského muže z doby železné. V rukopisu, který se u něj nalézal, jsem popisován jako "matka rostlin". Píší o mně ve všech slavných herbářích 16. a 17. století.

podbel-lekarsky-1524670538.jpg

Podběl lékařský - první posel jara

25.04. 2018 | Bylinkář

Sluníčka mých květů právě v této době vykukují z okrajů silnic a příkopů. Moje vyobrazení sloužilo jako znak bylinkářů. Ve starém Řecku a Římě mne užívali při plicních problémech a kašli. Latinské jméno Tussilago farfara poukazuje na mou léčivou sílu a vzhled. Rodové jméno Tussilago je složeninou z tussis - kašel a ago - odhánět. Druhové jméno farfara mám kvůli hustému oplstění listů, protože v překladu je far - mouka, ferre - nésti. Lidé mi říkali líčko panny Marie, lopušice, májík, mateří líčko, Kristovo oko, podbílek, podhoráz, podkova, svalník, úbytník, devětsilek, koňské kopyto, babuška, bělice, devaterník, zaječí lupen, májík. V knihách mne naleznete pod jménem Podběl lékařský. Tento název jsem dostal díky tomu, že začínám růst pod bílým sněhem.

brslice-kozi-noha-1523435301.jpg

Bršlice kozí noha - jarní multivitamín

11.04. 2018 | Bylinkář

Mám mnoho přívlastků, zahrádkáři nejčastěji užívaný je nevyhubitelná a následují nezdolná, zničující, neúnavná, plevelná. Pro chytré hospodyňky jsem chutná, léčivá a nezastupitelná. Lidé mne nazývali podágrová bylina, heř, husí noha, jarous, jericho, kozí list, kerhák či kerhánek. Angličané mi říkají snow in the montain ( sníh na horách ). Jméno, které mám v herbářích pochází z řeckých slov aigos (koza) a apodos (noha), protože mé listy připomínají otisk kozího kopýtka. Latiníci mne budou hledat pod názvem Aegopodium podagraria.

pampeliska-lekarska-1522259000.jpg

Pampeliška lékařská - bylinka nejen do věnečků

28.03. 2018 | Bylinkář

Poprvé jsem byla představena slavným arabským lékařem Íbn Sínou, známější je pod jménem Avicenna, (980–1036 po Kr.). Léčil pomocí mého hořkého mléka zánět očí, vodnatelnost a překrvení jater. Znali mne již Staří Řekové, pomáhala jsem jim s redukcí kožních skvrn a pih i proti únavě. Mé jméno je odvozeno buď z označení pléška ( tj. mniškou pleš připomínající) nebo ze starohornoněmeckého pappala (kaše). Je možné, že bylo odvozeno i z latinského pappus (chmýří). Mám raději své staročeské pojmenování smetanka, to poukazuje na smetanu, tedy mlíčí, které ze mne vytéká po utržení. Lidé mi dávali mnoho jmen například: hadí mlíčí, husí kap, kačenec, kačinec, kašinec, kněžská pleš, lucerničky, lucerny, lupen pampuliškový, lví zub, majíček, mléč,mlíč, mlíčák, mlíčí, mlíčňák, mlíčný (mléčný) lupen, mnišská hlava,odvančík, pampalíšek, pampališka, pampelíček, pampelík, pampelíšek, pamprlice, pampuliška, pampuška,plečka obecná, pleska, pleška, pléška, počůránek, psí zub, pumpelice, pupava, pupava lékařská, smetaník, smetanka obecná. Mé latinské jméno je Taraxacum officinale.

pyr-plazivy-1521188145.jpg

Pýr plazivý - odborník na čištění těla

14.03. 2018 | Bylinkář

Jsem Váš starý známý. Najdete mne na každé zahradě i zahrádce. Původem jsem rozšířen v Evropě, severní Africe a v mírném podnebném pásmu Asie. Mých léčivých vlastností si všimli už v raném středověku. V té době byly také mé sušené mleté kořeny využívány jako náhrada mouky. Lidé mi říkali travní koření, pejr, pejř, pejřavka, pejří, pejřka, pepřavka, plazivka, polní planá pšenice, psí tráva, pářavka, tráva, travní kořen či věchtoví. Mé latinské jméno zní Agropyrum repens a čeští zahrádkáři mi říkají Pýr plazivý.

zazvor-1519759457.jpg

Zázvor lékařský – léčivé koření východu

28.02. 2018 | Bylinkář

Pro své léčivé účinky jsem byl pojídán již ve starověké Číně, Řecku ,Římě i Indii. Staří Řekové mne přidávali do chleba. Konficius mnou kořenil každé jídlo, toužil totiž po dlouhém životě. V tropické Asii mne pěstuji již přes 3000 let. Marco Polo byl prvním Evropanem, který mne spatřil a následně popsal. Jako první koření asijského původu jsem pronikl do Ameriky již na počátku 16. století. V Indii jsem známý pod názvem Adrak nebo také Sunthi. Latinsky mi říkají Zingiber officinale a další má jména jsou zázvor pravý, zázvor lékařský a zázvor obecný.

kren-selsky-1518685799.jpg

Křen selský – ženšen našich babiček

15.02. 2018 | Bylinkář

Z jihovýchodní Evropy a západní Asie jsem byl  v době stěhování národu Slovany přinesen do střední Evropy. Mé portréty se nalezly i v Pompejích. Řecká mytologie uvádí, že mám cenu zlata. Psala o mně již Hildegarda z Bingenu, po Evropě mne rozšířili cisterciáci. V českých zemích jsem se začal usazovat od dvanáctého století a nové odrůdy vznikaly od století sedmnáctého. Mé latinské jméno je Armoracia rusticana. Lidé mi říkali mořská ředkev, krémový kořen, koňská ředkvička, český ženšen, rafan, křím, křín, chřen, křen polní. Mé české jméno je křen selský.