Perníčky jsou chutným pečivem, které milují nejenom děti, ale i dospělí. S prvními zdobenými perníčky se setkáváme v 19. století. Tehdy se stávají módou perníčky polévané čokoládou nebo také bílou polevou. Poměrně často se také na perníčky lepily různé barevné obrázky. Pokud ale máte z těchto slov pocit, že pečení perníku je až záležitostí předminulého století, velice se mýlíte.
Land art patří tak trochu mezi vzpouru proti komerčnímu umění. Umělci se postavili k zády k umění běžně prezentovanému v muzeích a galeriích, a naopak vsadili na přírodní materiály a tvorbu umění v přírodě, tam kde ruka člověka ještě příliš nezasahovala.
Předchůdcem techniky vyznačující se typickým znakem - tečkováním je s největší pravděpodobností puncování coby označování zlatnické práce. Začali ho užívat nizozemští a také němečtí zlatníci, aby dokázali odlišit svoji práci od ostatních. Pak se postupně vyvinula jako samostatná grafická technika nabízející svébytné obrazy.
Stačí pár provázků nebo nití a můžete si vyrobit nádhernou ozdobu na zeď, kabelku nebo jakoukoli jinou ozdobu pro radost. Technika drhání je finančně naprosto nenáročná a přináší obrovskou radost v podobě opravdu nádherných výrobků. Přitom jde o rukodělnou práci překvapivě starou. Kdy a kde se objevila poprvé, odkud k nám přišla? O tom si povíme něco bližšího.
Výraz kvaš pochází z italského guazzo neboli vodomalba a věrně vystihuje podstatu této umělecké techniky. Jedná se totiž opravdu o malbu na papíře s použitím vodových barev. Kromě vodovek, které zcela určitě znáte ze školních hodin výtvarné výchovy se zde ale používá také krycí běloba a koloidní látka, která je pro tento styl typická.
Určitě vás fascinuje pohled na krásné krajkové obrazce, které lemují ubrusy i dečky. Je to nádhera. Odkazuje na samotný vznik šité krajky. Tato ruční umělecká technika se totiž pravděpodobně zrodila tak, že se postupně uvolňovaly okraje a plocha zhotovené tkaniny. Následně se tyto rozvolněné kusy obšívaly, zpevňovaly. V případě, že se vytáhlo víc útků a nití z okraje, potom se tvoří pás, který se obšívá a na světě je šitá krajka.
Co si pod pojmem modrotisk vlastně představit? Většina lidí si vybaví nádherně indigově modré kousky plátna, z nichž prosvítají jemné bílé motivy. Ano, to je ono. Jde vlastně o negativní tisk na plátno, kdy se vzor vykrývá tiskařskou reservou, aby k němu nepronikla barva a zůstal bílý.
Použít lidské tělo jako prostředek k uměleckému vyjádření, to je podstata body artu, v doslovném překladu tělového umění. Tělo tady vlastně slouží jako otisk uměleckých ambicí člověka, vyjadřuje jeho postoje a názory, touhy, ambice. Vlastně tak konfrontuje člověka a prostředí, vymezuje hranice možností.
Originální umění skládat z kousku papíru nádherné objekty, to je japonské origami. Vznikají nádherné barevné trojrozměrné objekty, které se hodí jako dekorace do bytů. Skládat mohou mladí i staří, protože existuje bezpočet návodů od těch nejjednodušších až po ty nejsložitější. Jde o tvůrčí činnost, která učí trpělivosti, preciznosti a je vynikající formou relaxace. Ponořme se tedy do starého umění skládat papír, které se zrodilo v zemi vycházejícího slunce.
Možná jste někdy na dovolené zavítali do nějakého přímořského letoviska. Pokud zde byla rybářská vesnice, která si dosud navzdory sílícímu turistickému ruchu zachovala svoje zvyky, patrně jste dostali šanci vidět rybáře, jak vyráběli nebo opravovali svoje sítě. Mohli jste tak na vlastní oči spatřit jednu s tradičních textilních technik, tedy síťování.
