Patchwork. Pravděpodobně jste už někdy toto anglické slovo slyšeli. Co vlastně znamená? Jedná se o velmi starou textilní techniku. Pokud si anglickou složeninu přeložíte do češtiny, pochopíte. Patch znamená záplata, work práce. Název tedy napovídá, že pracujete se záplatami. S trochou nadsázky je to pravda. Sešíváte malé, různobarevné kousky látky do geometrických vzorů.
Perníčky jsou chutným pečivem, které milují nejenom děti, ale i dospělí. S prvními zdobenými perníčky se setkáváme v 19. století. Tehdy se stávají módou perníčky polévané čokoládou nebo také bílou polevou. Poměrně často se také na perníčky lepily různé barevné obrázky. Pokud ale máte z těchto slov pocit, že pečení perníku je až záležitostí předminulého století, velice se mýlíte.
Land art patří tak trochu mezi vzpouru proti komerčnímu umění. Umělci se postavili k zády k umění běžně prezentovanému v muzeích a galeriích, a naopak vsadili na přírodní materiály a tvorbu umění v přírodě, tam kde ruka člověka ještě příliš nezasahovala.
Předchůdcem techniky vyznačující se typickým znakem - tečkováním je s největší pravděpodobností puncování coby označování zlatnické práce. Začali ho užívat nizozemští a také němečtí zlatníci, aby dokázali odlišit svoji práci od ostatních. Pak se postupně vyvinula jako samostatná grafická technika nabízející svébytné obrazy.
Stačí pár provázků nebo nití a můžete si vyrobit nádhernou ozdobu na zeď, kabelku nebo jakoukoli jinou ozdobu pro radost. Technika drhání je finančně naprosto nenáročná a přináší obrovskou radost v podobě opravdu nádherných výrobků. Přitom jde o rukodělnou práci překvapivě starou. Kdy a kde se objevila poprvé, odkud k nám přišla? O tom si povíme něco bližšího.
Výraz kvaš pochází z italského guazzo neboli vodomalba a věrně vystihuje podstatu této umělecké techniky. Jedná se totiž opravdu o malbu na papíře s použitím vodových barev. Kromě vodovek, které zcela určitě znáte ze školních hodin výtvarné výchovy se zde ale používá také krycí běloba a koloidní látka, která je pro tento styl typická.
Určitě vás fascinuje pohled na krásné krajkové obrazce, které lemují ubrusy i dečky. Je to nádhera. Odkazuje na samotný vznik šité krajky. Tato ruční umělecká technika se totiž pravděpodobně zrodila tak, že se postupně uvolňovaly okraje a plocha zhotovené tkaniny. Následně se tyto rozvolněné kusy obšívaly, zpevňovaly. V případě, že se vytáhlo víc útků a nití z okraje, potom se tvoří pás, který se obšívá a na světě je šitá krajka.
Co si pod pojmem modrotisk vlastně představit? Většina lidí si vybaví nádherně indigově modré kousky plátna, z nichž prosvítají jemné bílé motivy. Ano, to je ono. Jde vlastně o negativní tisk na plátno, kdy se vzor vykrývá tiskařskou reservou, aby k němu nepronikla barva a zůstal bílý.
Použít lidské tělo jako prostředek k uměleckému vyjádření, to je podstata body artu, v doslovném překladu tělového umění. Tělo tady vlastně slouží jako otisk uměleckých ambicí člověka, vyjadřuje jeho postoje a názory, touhy, ambice. Vlastně tak konfrontuje člověka a prostředí, vymezuje hranice možností.
Originální umění skládat z kousku papíru nádherné objekty, to je japonské origami. Vznikají nádherné barevné trojrozměrné objekty, které se hodí jako dekorace do bytů. Skládat mohou mladí i staří, protože existuje bezpočet návodů od těch nejjednodušších až po ty nejsložitější. Jde o tvůrčí činnost, která učí trpělivosti, preciznosti a je vynikající formou relaxace. Ponořme se tedy do starého umění skládat papír, které se zrodilo v zemi vycházejícího slunce.
